PŘÍBĚH JEDNÉ VÁTY
Žila byla kdysi jedna dívka, která si ráda hrávala na kadeřnictví, taky na obchod nebo na veledůležitou ředitelku, architektu, zpěvačku, herečku, učitelku či tanečnici. Její nálady na hru se měnily tak často a tak rychle, až se sama na sebe zlobila a říkala si, proč ji přestane v průběhu přípravy kadeřnictví všechno bavit a radši by teda jako paní ředitelka telefonovala vymyšleným jazykem do zahraničí? A když už si vezme ten telefon do ruky a jde volat s nějakou mega důležitou zakázkou, tak by zase radši stavěla pódium a tančila? V první moment se pro všechno nadchla, zařídila, připravila, radovala se a o pár minut později už to zase nesnášela, připadalo jí to nicotné a tak moc zbytečné. Jednou, když jí bylo asi 6 let, pocítila zlost na sebe samu, poprvé si totiž na pár vteřin uvědomila, jak moc jí tahle povaha ubližuje, ale nevěděla, jak to má změnit. Napadalo ji, jestli se něco takového vůbec změnit dá.
Zamyslela se nad sebou, její myšlenky byly rozevláté, rychlé. Nezastavila se v mluvení, neustále mlela pantem. Myšlenek měla skutečně hodně a chrlila je do světa hlava nehlava. Přitom nesnášela, když její geniální nápad někdo v prvních třech vteřinách jejího blábolení nepochopil. Ostatně, tato vlastnost jí vydržela až do dospělosti. Byla neklidná, neposedná, absolutně netrpělivá, těkavá. Jedno jediné slovo, které se jí nelíbilo, ji dokázalo emočně rozladit na té nejvyšší úrovni.
Tato malá dívenka, podobně, jako většina dětí, byla silnou VÁTOU (konstituce VÁT = VÍTR; pro přiblížení významu používám českého slova Vítr, ale nejedná se o přesný překlad, ten neexistuje).
Bývalo by pomohlo a trošku ji uklidnilo, kdyby měla jasně daný režim, jako to některé děti mívají...v určitou hodinu by chodila jíst, umýt se a spát, s pocitem klidu a bezpečí, ale nenarodila se do rodiny, která by něco takového kdy dělala. Navíc se často stěhovali, a tak dívka nezvládla zapustit byť jediný kořínek. Pokaždé byla vypleněna a přesunuta. Mělo to tak být, vždy se stane, co se stát má a toto je to pouhým náhledem pod povrch dívčiny duše, kde kvůli okolním vlivům Váta v ní neustále sílila a nabírala na obrátkách, aniž by to kdokoli tušil.
Jak dívka dospívala, Váta v ní neutichala, naopak. Přišly sem tam momenty, kdy si říkala, že už by to stačilo, už by se chtěla uklidnit, usadit, věnovat se pouze jednomu oboru, ale Váta v ní byla vždy silnější a přehlušila ostatní hlasy.
Malá změna nastala, když si našla partnera. To už byla dospívající slečnou. Partner to nebyl ideální. Byl sice hodný a na určitou chvíli jí poskytl pocit bezpečí a domova, zrovna když o ten svůj původní přicházela, ale bylo předurčeno, že spolu nezůstanou. Tušila to už dlouho, ale jak tak létala kolem všeho a všech a starala se o jejich klid a štěstí, nikdy si neudělala čas na to, aby to ukončila. A taky se bála. Byl jediným malinkým kořenem, který kdy zapustila a teď měla přijít i o něj. Za mnohé mu vděčila, ale už déle setrvat nemohla. Tak zavál vítr a po několika letech se rozhodla odejít. Byla zmatená, protože nikdy předtím žádné kořeny neměla a tak jí pletlo hlavu, co jí táhne zpět k němu. Láska to nebyla. Byl to malinkatý kořínek, o kterém netušila, ale který se stejně postupem času sám od sebe vytratil.
Nastal zlom v podobě nového muže. Byl krásný a byl jí hodně podobný. Vál v něm vítr stejně tak jako v ní. To ji přitahovalo, ohromně ji to přitahovalo, ale netušila, jak moc je to ke škodě pro oba dva. Jejich vztah se totiž podobal hurikánům. Tu svítilo slunko, až to hřálo na duši a za pár minut už běhal všude kolem zebavý mráz a létaly kusy něčího života. Váta potkala Vátu a jejich silná, ničím nezklidněná a naprosto neovladatelná energie panovala všemu. Jeden druhému se líbili a snažili se, přesto, ani jeden neměl vyřešené svoje jádro a to se stalo osudným. Ani jeden netušil, v jak moc silný Vítr se proměnili a jak moc umí devastovat všechno kolem sebe. Tak jak by mohli tvořit harmonický a poklidný domov?
Když už to vyústilo v cosi, co likvidovalo oba dva, vzal mladík slečnu na večeři a naše Váta pochopila, co se jí snažil říct. Nebyl šťastný, protože toužil po partnerce, která bude bezpečným přístavem na jeho rozbouřeném moři. Oba toužili po tom samém a neuměli si to navzájem dát. Váta to pochopila. Mezitím totiž přijala práci, při které měla hodně cestovat (což vnitřní vítr hodně zesiluje) a tvořit domov tak nebylo možné. Jednou se sice Vesmír pokusil jim dát šanci změnit běh věcí, ale zase jim to hned vzal. Měla pocit, že nemůže být jiná, že jí není pomoci. A on ji takovou nechtěl, nepřijímal. Ten večer se všechno změnilo. Po této večeři už Váta vnitřně se vším skoncovala. Věděla, že to musí udělat, jinak se jejich vřelý a burácející cit promění v nenávist. Nikdy nikomu nechtěla ublížit. Byla jen sama sebou a to ho bolelo, a tak odešla a již se více neohlédla.
S prací na cestách a cestováním ve volném čase to s ní házelo všemi směry. Vítr zrychloval, mysl neutichala, všechny kořeny se naprosto vytratily a Váta levitovala nad všemi a nad vším. Když byla na cestách, toužila se vrátit domů. Když byla doma, nejradši by utekla pryč. Práce se stala vším, pocit domova zanikl, už na to skoro ani nemyslela. Trávila většinu času zahrabaná v jakékoli činnosti, aby nemusela myslet na nikoho a na nic. Její jádro bylo zraněné a nic v okolí tomu nepomáhalo. KDYŽ V TOM...
Pokračování v dalším díle :).
KDO JE VÁTOU
Vítr/Váta neustále mění svůj směr i záměr. Tu je jemným, lahodným letním vánkem a jindy zase hurikánem, který likviduje svoje okolí. Stále ten stejný vítr, jenom v jiných podobách. Je neustále v jednom kole, téměř nikdy se nezastaví a nemá rád, když se ho někdo zastavit snaží, ať to ten někdo dělá v sebelepší víře (jak chcete vítr zavřít doma a přesvědčit ho, že je to pro jeho dobro?!) Podobnou rychlostí, jako létá vítr, se Vátám mění i nálady a pocity. Umí projevit lásku tím nejlaskavějším způsobem a stejně tak vás umí dostat s tou láskou do horoucích pekel. Když si s nimi domluvíte schůzku, přijdou moc brzy nebo moc pozdě. Načasování severního větru taky neovlivníte, že?! Rychle si pamatují a velmi rychle zapomínají. Jsou proměnlivé, nestálé. Moc si nepamatují svoje sny, protože jim v hlavě po probuzení létá milion jiných myšlenek. Jednou větou řečeno: jsou extrémem ve všech směrech. Jazykem současnosti by se daly Váty popsat jako roztěkané, nestále, občas snad i neurotické.
JAK TAKOVÁ VÁTA VYPADÁ
Tomu odpovídá i jejich vzhled... Buďto jsou kůže hodně světlé nebo tmavé, postavy extrémně vysoké nebo extrémně malé. Ta jejich rychlost se projevuje i ve všech tkáních těla, např. tím, že jim křupou klouby. Neumí hospodařit s vlastní energií, jedou, dokud nepadnou. Pak se znovu zvednou a jednou stejným tempem dál. Ve všem mají vysokou nepravidelnost, včetně stravy i trávení.
Zuby se jim často kazí, lámou se nebo se nevejdou do pusy.
Vlasy se vysušují, kudrnatí, všemožně se vlní a třepí.
Kůže bývá suchá, končetiny studené - pořád.
Rty bývají tenké.
CO NÁM ZVYŠUJE VÁTU V TĚLE
Vátu v těle nám zvyšuje všechen pohyb, který je rychlejší než chůze (např. cesty letadlem, kolo, motorka, atd.). Takže by se dalo říct, že časté cestování z nás dělá o trošku víc neurotický typ.
Dále pak nepravidelný režim a chlad.
NEVHODNÁ STRAVA PRO VÁTU (buďto omezit nebo vynechat)
Fast-food a jídlo ve spěchu - jakmile se s něčím spěchá, je v tom Váta. Jenom doplním, že fast-food není zdravý ani prospěšný pro žádnou konstituci. Nenese žádné živiny, ani zdravé energie.
Studená a syrová strava (včetně zeleniny). Lepši je si ji lehce podusit, povařit nebo jinak zdravě ohřát.
Studené nápoje, zmrzlina.
Sušené ovoce, pochutiny jako např. různé tyčinky a brambůrky.
VHODNÁ STRAVA PRO VÁTU
Vátám dělá dobře sladká, slaná a kyselá chuť. Nejdůležitější ale je, aby bylo jídlo TEPLÉ A VÝŽIVNÉ.
Teplé kaše k snídani jsou to nejlepší pro Vátu i pro naši slezinu.
Teplá jídla v průběhu celého dne, polévky, omáčky.
Bílé maso a ryby.
Ořechy, semínka, mléčné výrobky, sladké ovoce.
CO JEŠTĚ UDĚLÁ VÁTĚ DOBŘE A TROŠKU JI UKLIDNÍ
Vítr sám o sobě už další vítr nepotřebuje. Proto Vátám nedělá moc dobře, když se pohybují ve větrném počasí. Je lepší se mu vyhnout a namísto toho si dát třeba horkou koupel, trošku se prohřát.
Protože jsou neustále rozlítané a další a další povinnosti, které na sebe nakládají, jim více a více přitěžují, je důležité, aby měly Váty režim. Je to pořád stejná písnička, jako s těmi dětmi. Když rodič pochopí, že dítě režim potřebuje, dá mu ve stejnou dobu najíst, napít, vykoupe ho a dá ho spát do čisté postele s pocitem bezpečí, dítě se probudí klidné, vyrovnané a láskyplné. U dospělých to není jiné. Akorát už nás povětšinou neukládají rodiče a nenutí nás chodit spát pravidelně, což je vlastně velká škoda, protože Vátám změní pravidelný spánek a teplé, kvalitní a pravidelné jídlo život k lepšímu, klidnějšímu, vyrovnanějšímu.
ZÁVĚREM
Ájurvédský systém TRIDÓŠ (v překladu 3 nevyváženosti) rozlišuje 3 konstituce: VÁTa, PITTa, KAPHa.
Ájurvéda na to má jasný pohled, a to že by každý člověk měl mít v sobě všechny tři konstituce ve vyváženém poměru. Neměl by být ani moc Vátou, ani moc Pittou, ani moc Kaphou, ale tak trošku od každého. V ideálním světě bychom s tím měli umět pracovat a přizpůsobovat své aktuální konstituce životní situaci. Např. když byste potřebovali být akční a jet chvilku na 120%, proměnili byste se v hurikán jménem Váta a ta už by se postarala o všechno ostatní. No, nebylo by to skvělý? :)
Dnes tedy máme první konstituci za sebou. Příští týden zveřejním další kousek skládačky.
